My jsme aktuálně tak něco mezi. Suchokatastrofu odvrátil/pozdržel víkendový úhrn 43 mm, běžné léto by to byl parádní úhrn, který nasytí půdu na několik týdnů do předu a rostliny by si rochnily. Teď je to spíše spása na prahu katastrofy, že stromy aspoň neopadají koncem července. Vzhledem k těm vedrům, co se zase chystají a bezesrážek, to bude vláha na max 7-10 dní, pak se vrátí vše do starých kolejí.
Na meteofóru někdo psal, že jsme se zhruba do roku 1990 měli jako prasata v žitě a že to bylo nejvlhčích 70 let v novodobé historii lidstva. V Česku se pak ještě srážkově proslavil rok 97 a 02, nicméně od toho roku 2013 se sucho převážně ve stejných oblastech neustále prohlubuje. Letošní léto je to více lokální záležitost, ale příkladem buď loňské léto a proschlá Evropa na příč. Žlutá tráva v Dublinu, proschlé alpské kopce i ve 2000 m, to by mohla být jen ochutnávka let následujících. Teď se na to díváme jako na mimořádnost, ale třeba za 20 let, to už bude prostě standart.
Stejné je to se suchem u nás, nikdo z nás takové sucho nepamatuje (ani nemůže) ale kdysi, dřív za dob králů a ještě mnohem dříve, bylo na denním pořádku. Příroda se uzpůsobí, původní druhy se přestanou rozšiřovat a pomalu ustoupí jen do míst, kde budou na hraně přežitelnosti a jejich místo nahradí teplomilnější a suchovzdornější porosty. Mimo to, my se na to díváme třeba jako na katastrofu, ale jsou místa, kde takové klima je standardem a jsou na to uzpůsobeni. I když pravda, že ta absence srážek i v zimním půlroce je dost charakteristická. Chtěl jsem navrhnout třeba Texas, kde jsou morbidní horká a převážně těžce suchá léta, ale vynahrazuje zimní půl rok, kdy ten srážkový normál doprší. A jednou za pár let i zbloudilý hurikán co zavlaží do zásoby. Ale spíše bych to viděl na teplejší oblasti Sibiře
.
My co můžeme udělat je, se prostě přizpůsobit, tam kde mají nevyčerpatelný zdroj vody mají takřka vyhráno, škůdci a další sekundární problematika spojena se suchem je na prd, ale dá se více či méně řešit.
Pro někoho jako jsme my, je to skvělá příležitost přiložit ruku k dílu a testovat nepůvodní rostliny, kterým tahle horká a suchá perioda vyhovuje. Třeba ta absence vlhkosti obecně (podzimní mlhy) svědčí čím dál více yukkám, palmy si taky nestěžují, mrazuodolné druhy oliv si rochní. Obecně středomořská flora je u nás na vzestupu. Takže v jistém ohledu, za mě dobrý
.
Ta zelenina je na prd a z mé zkušenosti je potřeba prostě obětovat více vody pro zálivku. My jsme letos trochu předělali systém a suchou studnu nahradily vrtem, vody je dost, zelenina prospívá, rajčata se prohýbají pod vláhou plodů a to i rostliny u vyvýšeného betonového okraje. Vysoká teplota rozhodně zelenině vadit nemůže, pěstují se i v mnohem teplejším klimatu, vadí prostě to sucho, když už je proshlý celý profil, kam kořeny sahají tak nemají kde brát ani pro ten základ, jde to do háje všechno.
Pro ty, kteří si myslí, že zalívají vydatně doporučuju, si rostlinu zalít tak jako to děláte běžně a jen ta ze srandy si hodinu po zálivce vzít rejč a kopnout do místa zálivky, možná vám to otevře více oči o tom, jak vypadá vydatná zálivka. Což říkám ze své zkušenosti, na nikoho nenarážim, ale pár krát jsem to zkusil a vím prostě že jedna 10 L konev v parném suchém létě je nedostačující i pro jednu rostlinu plodícího rajčete.
V palmové zahradě, která má plochu cca 7x 10 m, jsem nějakého základního efektu zavlažení dosáhl až po postupném několika denním vylití 2 kubíků vody. Teprve pak se přestala obnovovat rozpraskaná půda a začala růst i tráva.
Taky bych se rád vyjádřil k různým návrhům o zalesnění, je to všechno strašně šlechetné, ale v oblastech, kde neprší, přijde výsadba stromů vniveč. Když už se pohlídá termín a stromy neushnou hned po výsadbě, tak prostě neporostou.. Roční přírůstek se zcucne jen do období duben-květen a to stromy nestihnou skoro nic. Řešení je vysazovat druhy, které jsou na sucho adaptované, ano pomaleji rostou, ale je to kvalitní zdroj vegetace, jsou to třeba cedry.. Řešení je, zadržovat vodu z jarního táni a přečerpávat jí do suchých oblastí, proč má odplavat voda navíc? Řešení je zadržovaní vody v krajině, jen tak se nasytí spodní prameny vodou. Řešení je, zalesnit města zalesnit ty zkurvené hektarové haly fabrik. Kolik vody odteče z areálů fabrik a parkovišť jen tak do kanálu? Kolik vody naprší na střechu obří haly a je svedena bez užitku do kanálů? Nikdo to neřeší, nikoho to nezajímá. Moje zelená vize je taková, že se ta voda může zachycovat a používat po vyfiltrování na provoz fabriky a hlavně na automatickou závlahu třeba zelených střech, stěn, záhonů. Asi mam moc velký oči, ale já bych v rámci boje se suchem nařídil fabrikám od určité rozlohy, aby měli určitou minimální rozlohu zelené plochy, trávník se nepočítá. Ano jsou to výdaje na víc, bez nějakého zpětného užitku=zisku, museli by se platit další lidi, další výdaje na techniku, ale tak snad radši tohle, než voda v kanálu a extrémně přehřátý vzduch.
...a takisto známy to má dokonca na viniči 
(je od nás vzdušnou čiarou cca 6km)
...(a aj vošky)
)- začne kvitnúť, nahodí prvé struky a vycicajú ho roztoče a strapky- takže úroda takmer žiadna:
Sousedi říkají, že všechno bylo bílé - takže bylo hůř než jsme si podle radaru mysleli.
. Za vše může nedostatečná vlhkost, drtivé většině škůdců se nedaří ve vlhku, ať už je to déšť, mlha, rosa, bouřka s větrem a lijákem.
