Tak se k tomuto vláknu pokusím o nějaký úvod, protože téma je nasnadě...
Minulý rok to bylo sucho a nyní je evidentní, že tu máme další fenomén, který se vyskytuje v posledních letech stále častěji, a bohužel se bude i stále častěji opakovat. Což o to, u nás na severu, se toho zatím nic moc neděje, bylo tu minulý týden relativně chladno a nevlídno (přeháňky v drtivé většině sněhové) a tento týden tomu není jinak, ale žádné mrazy se zatím nekonaly. Dokonce minulý týden ve čtvrtek, kdy mrzlo asi na největším území republiky, zde bylo v 7,00 ráno téměř 5 ˚C a troufnu si říct, že to bylo jedno z nejteplejších míst v republice. Teprve na víkend se to začalo trochu zvedat, takže kromě jedné poblázněné narašené meruňky (ještě nevykvetla, ale nejpozději o víkendu vykvete), která sem tak nějak stejně úplně nepatří, narašené schizandry a kvetoucích kamčatek, to tu všechno zatím celkem spokojeně spí (tomel, asimina atd.).
Zato na mém druhém stanovišti v Praze Motol je situace tristní. Naštěstí ani tady se zatím žádné vyložené mrazy nekonaly, zde by byly následky o dost závažnější:
Meruňka (VP) je prakticky v plném květu…
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019
Kamčatky už mají první malé plůdky…
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019
Pomalu začnou kvést angrešty…
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019
I maliny už jedou…
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019
Muchovník je před květem…
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019
Dokonce i jabloně se budí…
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019
A jahoda snad už v dubnu???
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019
A to jsem je dal jen tak k jižní zdi v půlce února, jak se oteplilo, vyvětrat.
Valím tady na to na všechno oči jako blázen…
Jenom fíkovník pěstovaný venku ve volné půdě se nenechá tím teplým počasím nijak obalamutit a v klidu dále chrápe. A přitom zrovna u něj bych nějakou pozitivní reakci nejspíše čekal. Ale kdepak, ten prostě potřebuje vyšší teploty po delší dobu.
Strašně hezky se na to kouká a mám opravdu strašlivou radost, že už konečně zase začalo jaro. Na druhou stranu ale dělám na zahradě práce, které normálně dělám nejdříve v půlce dubna. Pokud správně počítám, tak první kamčatky budou v druhé půlce dubna, muchovník, angrešty a maliny v květnu, meruňky v druhé půlce června. Úplná idylka, vše je minimálně 3 týdny v předstihu, ale….
…ve vyšších severních šířkách se stále drží masy velmi chladného vzduchu a to mi nedává klidně spát. Stačí, aby přišla nějaká mohutnější tlaková výše zasahující výše na sever, a ta pošle tento velmi studený vzduch po své přední straně přímo k nám. Co se stane potom, nechci raději vůbec domýšlet. A situace by to nebyla vůbec výjimečná, v posledních letech se tak děje prakticky každý rok, jenom ta příroda není většinou až zas tak vepředu, jako letos…
Proč se to děje? (koho nezajímá meteorologie, ať vynechá)
Všiml jsem si, že je zde na fóru mnoho zdatných meteorologů, tak mne případně opraví.
Teorií je několik, všechny se více či méně doplňují nebo překrývají, ale vesměs se shodují na jednom, může za to globální oteplování, resp. relativně „teplejší“ vzduch v polárních oblastech, který do evropského počasí vnáší chaos.
Dřívější deštivé, na vlhkost bohaté a teplotně relativně chladné stabilní podzimy a jara jsou minulostí, naopak zažíváme teplotní extrémy, kdy se střídají velmi teplá období a vpády studeného vzduchu ze severu. Dle mého názoru za to může slábnoucí vliv Islandské tlakové níže, stálého tlakového útvaru, který měl dříve v podzimních, zimních a jarních měsících převládající vliv na počasí u nás a zajišťoval to tolik zmiňované severozápadní vlhké proudění, které přinášelo dostatek srážek v tomto období. Tato stálá tlaková níže v průběhu roku osciluje, tedy v zimě s přílivem chladného vzduchu mohutní, v létě s přílivem teplého vzduchu slábne a přenechává tak vliv dalším dvěma stálým tlakovým útvarům významným pro naše počasí, a to jsou Azorská a Sibiřská tlaková výše. Problém je ten, že jak se oteplují polární oblasti, mění se i ráz oscilace této Islandské tlakové níže. Začíná mohutnět mnohem později a slábnout daleko dříve, než tomu bylo ještě před nějakými 20 lety. Z tohoto důvodu zažíváme v posledních letech tak suché podzimy a jara, kdy mají převládající vliv na počasí již zmíněné tlakové výše, někdy se prosadí spíše ta Sibiřská, jindy ta Azorská. Co je lepší je těžko říci, každá z nich má to své.
Pokud převládá vliv Sibiřské tlakové výše, tak se k nám od severovýchodu až východu (v létě ž od jihovýchodu) dostává kontinentální velmi suchý vzduch, který může být v létě navíc ještě i velmi horký a v zimě naopak velmi studený. To se dělo prakticky celý minulý rok, tedy velmi sucho v létě a holomrazy v zimě. Pokud však pomineme nedostatek srážek, tak zase na druhou stranu nedochází k tak časnému vybuzení přírody v jarních měsících, jak je tomu nyní. Pokud si dobře pamatuji, tak minulý rok touto dobou i zde v Praze klesaly noční teploty pod -10˚C a denní teploty nepřekračovaly nulu. A i přes to sucho, to byl třeba pro meruňky nebo švestky vynikající rok.
Pokud převládá vliv Azorské tlakové výše, tak se k nám naopak dostává spíše vlhčí a teplejší oceánský vzduch převážně od jihozápadu, který má v létě za následek tvorbu mohutné kupovité oblačnosti, a tedy i bouřek. Jiná situace je ovšem na jaře a na podzim, kdy ještě rozdíly teplot nejsou natolik vysoké, aby se tato bouřková oblačnost mohla smysluplně tvořit. To má za následek relativně suchý a teplý ráz počasí i v brzkém jaru a inverzní ráz počasí na podzim. Navíc k nám každá další taková tlaková výše pustí po její přední straně velmi studený vzduch od severu a teprve poté se dostaví jihozápadní proudění a razantně se oteplí. Zas na druhou stranu s sebou přináší tento ráz počasí v mezidobí alespoň nějaké srážky, protože se k nám dostávají alespoň nějaké srážkově významnější fronty. To je to, co zažíváme toto jaro.
Poznámka: Jedná se o velmi, velmi zjednodušený popis, kdybych měl postihovat všechny faktory (Golfský proud, tryskové proudění atd.),bylo by to pomalu na celou knihu...
Bohužel tato kratší střídající se teplá období stačí našim rostlinám na to, aby se předčasně probudily a předčasně nastoupily do vegetačního cyklu…
Jak tomu čelit?Jak se říká, všechno už tu jednou bylo a nic není úplně nové. Stačí se podívat trochu do historie resp. zavzpomínat na stará moudra a doporučení našich předků. Meruňky vysazovat i v typicky meruňkových oblastech pouze u jižně orientovaných zdí, které přes noc topí, špalírové pěstování broskvoní, terasovité pěstování vinné révy s kamennými zídkami, atd. Na to bychom asi stále neměli zapomínat, ba naopak je nutné si tyto návyky znovu osvojit. Taková vyhřátá zeď je schopná při nočních mrazících udělat klidně 1–2˚C navíc, což může být rozhodující faktor při záchraně celé úrody. Např. na mém stanovišti ve Varnsdorfu by vůbec nebylo možné meruňky jinak pěstovat.
Další možností je, nechat to na přírodě. I rostliny mají jistý druh paměti a ukládají potřebné informace do semen. Rostliny, které poté vyrostou z těchto semen, už třeba vědí, že mají vykvést o něco později, resp. že se mají probudit až při o něco vyšších teplotách. A to je další problém. Kdo by chtěl v dnešní komerční době pěstovat meruňku ze semínka a čekat 5–7 let na první plody? Asi nikdo, včetně mne. Bohužel je to ale ta nejlepší cesta, jak získat odolnější a měnícímu se klimatu lépe přizpůsobené rostliny v rámci přirozené evoluce. Mimochodem ještě na začátku minulého století bylo zcela běžné, vysadit třeba meruňku ze semínka pro další generace. Jelikož se ale v dnešní době prakticky vše již množí vegetativně, k žádnému předávání těchto genetických informací u ovocných dřevin nedochází. Až snad na výzkumné ústavy, problém je však ten, že rostlina ze semínka třeba někde z výzkumáku ve Francii nebo Itálii má také v sobě zakódované trochu jiné návyky běžné pro danou oblast. A pak už se to stejně zase všechno roubuje. Velmi si proto vážím malých výzkumných ústavů a jednotlivců v tuzemsku, kteří se takto věnují genetice. Trochu obcházíme přírodu (běžnou evoluci) a nemůžeme se pak divit, že se nám to vrací jako bumerang…
A nakonec chci ještě zdůraznit, aby nedocházelo k nějakým omylům, že nejsem žádný ekologický aktivista nebo tak něco. Prostě pouze nahlas přemýšlím, co dělat nad rozlitým mlékem, a zajímá mě, jestli to vidíte podobně, nebo máte na věc jiný názor.
Pohledy na ty spálené meruňky tady na fóru mě fakt bolí…
Moc přeji nám všem, aby už žádné další mrazy nepřišly, snad budeme mít štěstí!