No, letos jsem si chtěl vyzkoušet, jestli se dá nashi roubovat na muchovník a hloh a jak na těchto dvou podnožích bude prosperovat, abych měl srovnání. Předpokladem bylo, že by se tak možná daly zmírnit problémy s propadem plodů nashi při střídajícím se suchu a deštivém počasí. V suchých oblastech s lehkou půdou by byl díky své mimořádné odolnosti proti suchu muchovník asi velmi dobrou volbou, ten si najde dostatek vody vždy a všude. V deštivých končinách a na těžkých půdách by zase naopak mohl být dobrou volbou hloh.
Na začátek se také patří poděkovat moonvilovi, který mě zásobil takovým množstvím roubovacího materiálu, že jsem to ani nebyl schopen všechno vyroubovat. Moc děkuji!
Tento test bohužel nedopadl příliš dobře. Né snad proto, že by se to nechtělo chytat, ale hlavně proto, že jsem naprostou většinu narouboval koncem dubna ve VDF a v květnu bohužel přišly dva mrazivé dny, takže to šlo všechno do kopru. Jeden víkend jsem odjížděl s nádherným pocitem, jak se to všechno zelená a krásně se to chytlo a po dalších dvou týdnech jsem koukal na zčernalé spálené rouby, které byly zcela gumové, a bylo je možné z podnože bez větších problémů vytáhnout. Úplně stejně to dopadlo jak na hlohu, tak na muchovníku..
Foto: VDF, 17.05.20
Abych ale nebyl úplně tak negativní: Několik nejslabších roubů jsem zkusil naroubovat i v Praze. Mám tu dvě velmi slabé a mladé hlohové podnože a poté jsem vybral ještě dva slabší, asi 1 cm silné pruty muchovníku. Rouboval jsem to o Velikonocích, když byl muchovník právě v květu. Rozhodl jsem se pro roubování za kůru, což tedy byla opravdu špatná volba, s kůrou takto tenkých podnoží se pracuje opravdu velmi špatně, trhá se to, tedy především u hlohu, který má kůru velmi tenkou a křehkou. U muchovníku to ještě jakž, takž šlo. To jsem ale bohužel zjistil až později. Nic jsem od toho nečekal, roby byly opravdu slabé, ale chtěl jsem si prostě jen tak potrénovat roubování, až budu později roubovat ve VDF.
Na těch dvou hlohových podnožích se mi to nechytlo, byly velmi tenké, kůra se strašně trhala a rouby ani neměly pořádnou styčnou rovnou plochu na dřevě, aby se chytly. Myslím ale, že se to jinak na hlohu bude za kůru chytat velmi dobře, když jsem to rozbalil, roub se mi sice skácel k zemi ale zůstal viset na té hlohové kůře, která se nádherně chytla po celé délce toho roubu.
Kůra hlohu je tedy zdá se velmi chytlavá, jen to chce širší podnož. I ty rouby ve VDF vypadaly před tím mrazem moc pěkně. Jinak se s hlohem pracuje celkem dost špatně, strašně tvrdé dřevo, hrozně tenká kůra a opravdu strašně slabounké kambium.
No, a paradoxně na tom muchovníku, kam jsem dával úplně ty nejslabší rouby, od kterých jsem vlastně ani nic nečekal, se mi oba chytly. A to i přesto, že se mi při roubování Hosui kompletně odtrhla kůra, takže jsem chvíli váhal, jestli to má cenu vůbec převazovat, ale nakonej jsem si řekl, že to zkusím:
Foto: Hosui, Praha-Motol, 02.07.20
Stačil i ten kousek dole pod kůrou na to, aby se to chytlo!
I ten druhý roub Korean Giant se mi chytl, tam se to ale celkově povedlo naroubovat lépe.
Foto: Korean Giant, Praha-Motol, 02.07.20
Závěr: Určitě stojí za to, to na tyto dvě podnože zkusit roubovat. Chytá se to dobře, jen to chce trochu štěstí na počasí. Ve VDF mám jeden zbytečný muchovník navíc, rozhodl jsem se z něj příští rok zkusit udělat víceodrůdovou nashi. Nechám jen pár nejsilnějších větví a na ně to zkusím. Ty dva rouby, co se mi chytly v Praze odhřížím a vysadím, abych viděl, jak je to s dlouhodobou afinitou a zda to ten muchovník vůbec utáhne. A ještě jeden tip. Klidně jsem mohl počkat ještě měsíc, pokud by to vydržely ty rouby. U muchovníku bylo to roubování v květu příliš brzy, růstová fáze přichází až o dost později než třeba u jabloní nebo peckovin. Je to na těch roubech teď krásně vidět. Poporostou, pak se zastaví, pak chvíli zase rostou a teď, když muchovník zraje, opět stojí. To samé i lokvát.
