Mně je teda na tom divná ta pozdní zralost, protože se u Hosui uvádí srpen, a nám tady, jak vidět, všem dozrávalo až někdy v říjnu. Jestli teda je to opravdu Hosui, co máme...
No ale zatraceně dobré je to na každý pád, to jo. Tchoříku, obdivuju tě, že jsi vydržela s tím posledním čekat až doteď. Já se musela držet, abych tam to jedno nechala viset rochu déle. Ale vyplatilo se, bylo nejlepší. Příští rok se teda budu muset hodně přemáhat, abych je tam nechala co nejdéle...