Aka - Fejchoa selowiana

[longr]

Je nutné si nejdříve něco zjistit o principu růstu rostlin. Nejtěžší je to u stálezelených kytek, které je potřeba složitěji zimovat. Mají pak totiž několik šoků. Nedostatek světla, často moc tepla, neodpovídající zálivku... Kytky prostě vždy chtějí čas, ale někdy se růstu dá pomoci rozumným hnojením. Pokud se rostliny zimují, nehrozí omrznutí v případě ne zcela dokonalého vyzrání dřeva, takže se klidně dá něco nahnat. V malém květináči bude mít hustý bal, extrémně háklivý na přísušek. Čím větší nadzemní část, tím musí být úměrně velký a nezhuštěný kořenový bal. Kořínky, bloudící dokola a hledající, kde nechal tesař díru, spokojenou rostlinu neudělají. Pak je potřeba vědět, jaký tvar chci a tomu přizpůsobit řez. Pokud se kytka stále trápí a řezem (navíc ještě nevhodným) se jen řeší jiné zanedbání péče, bude z toho nevzhledné pometlo. I z něj může být časem pěkný keř, ale každý rok trápení tě okrádá o roky, kdy kytka mohla dobře růst a třeba i plodit.
Já jsem si své dva řízkovance dovezl z Bulharska v roce 2019, přelom květen-červen. Řízkované byly nejspíš o rok dříve. Myslím, že dvě zimy jsem je zimoval na okně ve studeném a celkem tmavém sklepě, což neměly rády, ale po zasazení do skleníku (tedy mohou kořenit do volné půdy (v hloubce jíl) se rozjely a teď jsou k nezastavení. Venku bez skleníku určitě rostly o něco pomaleji.

Dám příklad. Pár let jezdíme k jednomu zahradníkovi, pěstiteli jinanů, do Rakouska. Jeho představa pěkné prodejné kytky je třeba dvoumetrový stromeček, kterému ustavičně zastřihuje větve á la bonsaj. Nebo "koule na klacku" či "deštníky" v různých výškách. Sice jsou to patvary, ale všechny hustě olistěné, svěže zelené, často kvetoucí nebo plodící. Když člověk chce nějaký pořádný strom, nejlepší je stihnout dobu, kdy má třeba dvouleté roubované špičáky, před tím, než je "zprzní" zaštípnutím vrcholu a každoročním ošmikáváním. Kytky pravidelně přesazuje podle toho, jak velké rostliny chce mít. A ty, co nepřesazuje, aspoň dosypává a přihnojuje, protože substrát se vyčerpává a slehává. Pravidelně vyměňuje uhnívající bambusové opory. V sezóně každý den tahá hadici a těch několik set stromků několik hodin zalévá. Má tam v různě velkých nádobách i stromy o stáří přes dvacet let. Když to zimuje, tak malé stromky v malých květináčích stěhuje do fóliáku, velké květináče zastýlá slámou, protože je v ďolíku. Většinu toho dělá sám. Je to jeho koníček, kterému se ale věnuje naplno. A nemůže vynechat, protože by všechna práce vyšla vniveč. Vždycky, když se s ním bavíme, vyjmenovává, kolik ho co stojí a že nemůže nikam jet, protože to za něj nikdo neudělá nebo bez kontroly udělá blbě. Neimprovizuje a kytky "nepokouší", protože se mu to nevyplácí, ale na druhou stranu nedělá zbytečnou práci navíc, která by rostlinám víc škodila než prospěla.

Vše je jen o tom, jak se člověk k dané kytce chová. Dát jí co potřebuje, ne víc nebo míň.

[radek.god]

Mno, popravde jsem nad tim nepremyslel, kde a zda vubec by nejaka korunka mela byt
A neni to pri prumerne vysce rostlin 1.2 ( max 1.8m ) jedno ?
Moje predstava je, ze to casem vytvori tak nejak housti a do 2m vysky pujde plody rozumne trhat.
Primarni cil je, aby jeden ker/stromek opyloval druhy.
Jako na potvoru kvetla fejchoa uplne dole a pak uplne nahore a mezi nimi nic
Ale to predbiham tak 10 let s temi plody

[kaossik]

.Pokud na te fejchoi v Troji byl uveden rok 2003 a pamatuju si jak mela neco pres 1x1x1 m kolem 2013+ a ty 2m mohla mit tak 2020+ , tak je to na dlouho .

Prosímtě kde je v Troji fejchoa? Už několikrát jsem po ní u Fata morgany pátral a našel jsem pouze eukalypty.

[radek.god]

Prosímtě kde je v Troji fejchoa? Už několikrát jsem po ní u Fata morgany pátral a našel jsem pouze eukalypty.

Uz v Troji nebydlim a byl jsem tam nekdy loni jak byl den otevrenych dveri nebo kazdopadne jak byla vystava a prodej rostlin zamerena na orchideje.
Ale pokud se nic nezmenilo a nasel jsi pred vstupem do Fata morgany eukalyptus, tak fejchoa je/byla hned za nim.
Tzn uplne u zdi skleniku Fata Morgana, blize k ni , nez eukalyptus.Od Eukalyptu je vzdalena asi 2-5 m NALEVO.
Jako bys chtel ten eukalyptus obejit , tak je tam tusim dlazba u zdi skleniku.
Je mozne, ze z chodniku neni videt
Mnohem vetsi a hezci a hlavne s plody je/byla v botanicke zahrade na Slupi.
Nevim zda je teda jeste venku, byla v opravdu obrovskem kvetinaci venku u kaktusu.
V sekci fikovnik psal Martin (Kasta) co tam ted videl a je mozne ze zminil, ze tu fejchou na zimu uklizi.
Stejne jako v Troji ji na zimu vykopavali ze zeme.Mozna tak jeste v tom kvetinaci ji na zimu uklidit, ale vykopavat fejchou v Praze ze zeme mi nedava smysl.
Nebo maji odnekud nejake informace o prichodu sibirske zimy, ktere nemam

[MonikaV]

Venkovni fejchoa stale drzi 3 plodiky, tak uvidim jestli jeste nejak dozraji...kazdopadne na to jak hojne kvetla....nevadi jsem rada za 3 plodiky

[longr]

Já už sklidil asi 7 plodů, většina upadla sama nebo mi zůstaly v ruce při doteku. Mně moc chutnají, ale přítelkyně tvrdí, že jí to chutná jako mýdlo Ještě tam zbývají dva prcci z pozdního kvetení, ale z toho asi nic nebude.

[Stanley_51]

Mě už asi 14 dní padá v průměru jeden plod denně, ale ještě jich pár zůstává na keřích. Větší mráz zatím nehrozí, takže je nechávám dorůst.

[Marie J.]

Moje fejchoy mají před sebou první zimu (snad to zvládnou v pohodě, ale před většími mrazy je určitě budu zakrývat). Nicméně si vzpomínám že se zde projednávala rychlost růstu těchto rostlin. Já mam dvě (zasazené vedle sebe) přičemž jedna má trochu větší listy a roste mnohem pomaleji (teď už nějakou dobu spíš neroste). Druhá má listy menší a stále se tuží, navíc se i velmi ochotně rozvětvuje. Ta rychleji rostoucí je zjevně i mladší (při koupi byla o dost menší, se slabými a řídkými ratolestmi). Roste před nimi vysoký pórek, takže není možné je plnohodnotně vyfotit. Až ho sklidím, dám sem fotku (a zároveň i fotku udělanou hned po koupi - je vidět, o kolik za sezónu vyrostly). Zatím nekvetly.

[Hofis]

Tak fejchojky už se asi pomalu chystají spát, takže pár obrázků ze třetí sezony venkovní výsadby. Stáří rostlin bude dnes přesně 4 roky, před čtyřmi lety touto dobou proběhl výsev, rostliny pochopitelně strávily první zimu v pěstírně při teplotách kolem 10°C, pak od jara už celoročně venku.
Ve VDF jsem se ještě letos na jaře smál tomu, že bych je chtěl přitisknout ke zdi a udělat z nich jakýsi špalír, ale že není co přitisknout. Holky se asi urazily a vzaly si to celkem k srdci a letos celkem pěkně narostly. Přikrytí 2 vrstvami protimrazové netkanky na zimu pomohlo. Jedou pěkně:


Foto: Varnsdorf, 19.11.23

Za to v Praze se jim letos nějak moc nechtělo. Bylo velmi suché a studené jaro, a to fejchoám nějak příliš nesvědčí, hlavně to sucho. Zalévám je přes léto pouze sporadicky, protože jde o selekci a nechci je moc rozmazlovat. Ale asi je budu muset příští rok zalévat trochu víc, aby si dokázaly samy stínit a konečně udělaly ten živý plot... Ale teď se trochu probraly a na podzim trochu narostly. Je na nich ale vidět, že některé to zvládají líp a některé hůře. I po té zimě to bylo vidět a nějak se to s nimi táhne. Tzn. ty v zimě více poškozené kusy s popálenými listy je kupodivu neshodily, ale hůře prospívají potom i v sezoně.


Foto: Praha, 21.11.23

A ještě jen tak pro srovnání, takto vypadá rostlina ze stejného výsevu, která byla po první sezoně venku na umření a nevěděl jsem proč. Tak jsem jí vykopal a zjistil, že byla prakticky celou dobu na velkém plochém kameni a nemohla chudák dobře zakořenit. Dal jsem jí tedy do květináče a od té doby je v kontrolovaných podmínkách s bezmrazým zimováním s citrusy (cca 2,5 roku). A teď vypadá takhle:

Foto: Praha, 21.11.23

Přitom byla v době její záchrany třetinová oproti všem ostatním rostlinám. Teď jsou stěží poloviční co ona ty nejlepší z nich. Takže kontrolované podmínky versus venkovní výsadba, je jasná volba. Venku je to ze semínka na dýl, ale snad se tam zase najde něco odolnějšího. Jinak tuto rostlinu vysadím na jaře na V.I.P. stanoviště ve VDF. Je tam na ní akorát místo a vzorek z ní se mi snad podařilo naablaktovat na mojí kýblovku, takže bych měl mít pojistku. Beru takovéto věci se záchranou jako znamení, a tahle kytka se mi jak růstem, tak i nadměrnou velikostí listů nějak zamlouvá...

[radek.god]

Pekne Honzo
Muzes tam dat i fotky ve snehu

[Hofis]

Sorry, ale nemám. Když jsem teď navečer dorazil, tak sníh už není skoro žádný. Na severu je sice zase naopak sněhu celkem dost, ale už jsem je zakryl... Tak snad se někdy zadaří, že v Praze zase něco napadne...

[Marie J.]

Mně tedy připadalo, že fejchoy v létě docela trpěly při vedrech (i přes zálivku a odpolední mírný polostín +celodenní stínění kořenů). Asi by toho stínu chtěly ještě víc, hlavně velkolistá. No, mám je vysázené u zdi, tam se to horko ještě znásobuje.

[Hofis]

Ano, je to původem horská rostlina, takže úplná vedra jí asi moc nesedí. Ale z mé zkušenosti je to spíše o stálém přísunu vody. Na severu ve Varnsdorfu je mám u zdi baráku na snad úplně nejteplejším místě, které jsem mohl najít. Letos na ně tam pražilo opravdu hodně a nezdá se mi, že by jim to nějak vadilo. Ale ty pražské, co mají nedostatek vody, tak letos vyloženě spíš živořily. Ono to tedy tak vypadá, ale ty rostliny pak věnují většinu své energie na růst kořenů, aby si zajistily vodu, takže je to spíš taková investice na další roky. A jsou opravdu velmi žíznivé. V květináči stačí 2-3 dny bez vody a už dojde i k trvalému poškození vrcholků mladých výhonků. Takže bych ten problém spíš viděl v tomto.
Když jsem byl na Krétě, měli tam kolem hotelu zasazený takový smíšený živý plot a mezi ním i nějaké fejchoi a rostly tam pěkně, měli to celé pod kapkovkou. A první rostliny v Evropě byly vysazeny na francouzské riviéře, což také úplně není nejchladnější oblast přes léto. Chce to prostě chvíli počkat, než se rostliny zakoření natolik, aby si byly schopny samy zajistit vodu. Pak si myslím, že by se to mělo zlepšit.

[Marie J.]

Ano, je to původem horská rostlina, takže úplná vedra jí asi moc nesedí. Ale z mé zkušenosti je to spíše o stálém přísunu vody. Na severu ve Varnsdorfu je mám u zdi baráku na snad úplně nejteplejším místě, které jsem mohl najít. Letos na ně tam pražilo opravdu hodně a nezdá se mi, že by jim to nějak vadilo. Ale ty pražské, co mají nedostatek vody, tak letos vyloženě spíš živořily. Ono to tedy tak vypadá, ale ty rostliny pak věnují většinu své energie na růst kořenů, aby si zajistily vodu, takže je to spíš taková investice na další roky. A jsou opravdu velmi žíznivé. V květináči stačí 2-3 dny bez vody a už dojde i k trvalému poškození vrcholků mladých výhonků. Takže bych ten problém spíš viděl v tomto.
Když jsem byl na Krétě, měli tam kolem hotelu zasazený takový smíšený živý plot a mezi ním i nějaké fejchoi a rostly tam pěkně, měli to celé pod kapkovkou. A první rostliny v Evropě byly vysazeny na francouzské riviéře, což také úplně není nejchladnější oblast přes léto. Chce to prostě chvíli počkat, než se rostliny zakoření natolik, aby si byly schopny samy zajistit vodu. Pak si myslím, že by se to mělo zlepšit.

Já mám právě dojem, že v těch přímořských oblastech, i dost na jihu, je o hodně vlhčí vzduch... navíc je tam v létě i kratší den. Proto jim tam třeba rostou na slunci i hortenzie nebo kamélie. Tady u nás je docela stepní podnebí, hlavně od jara do podzimu. Ale taky doufám, že se postupně aklimatizují, až jim pořádně narostou kořeny.

[kaossik]

To jsou zajímavé postřehy, já mám Fejchou za dost odolnou suchu. V kontejnerech je zalévám podstatně méně a méně častěji než třeba fikovníky. Přijdou mi dost tolerantní na přísušek a považuji to za rostlinu která nemá na zalévání prioritu. Přírůstky mají každoročně cca 1 metr.