KIWIFORUM.cz

Jo, mám dvě rostliny, ale neopyluji a nikdy jsem ani neviděl, že by včely nebo čmeláci lítali na feichou. A vzhledem ke složitému procesu opylování květů mám zato, že jsou samosprašné. Je ale fakt, že na 100% to tvrdit nemohu.

Tak jak já říkám, od jara do podzimu je čas na praxi, v zimě na teorii, tedy studium... Trochu jsem se tedy položil do studia Fejchoi a musím říct, že ta rostlina mě zajímá čím dál více, čím více se o ní dozvídám. Jinak roubovat lze s poměrně solidním úspěchem na jaře. Větší větve za kůru, malé větve do rozštěpu. Platí, že čím slabší a užší větve, tím lepší úspěšnost. Plně vyzkouším a prověřím na jaře, i včetně roubování zelené do zeleného, ale to jen tak na okraj. Hlavně mne zajímalo, jak je to s její mrazuvzdorností, abych nemarnil čas s vysazováním. Takže nejnižší oficiální zaznamenaná teplota, kterou Fejchoa přežila, je -16,9°C, jinak v Itálii a ve Francii prý běžně přežívá teploty kolem -17. Jeden maník dokonce tvrdí, že mu přežila normálně bez ochrany venku -19°C. Podle jedné novozélandské studie přežívají jednoroční semenáče do teplot -14°C, poté již došlo k úhynu cca 50% rostlin, nižší teploty nebyly testovány. Navíc bylo zjištěno, že mrazuvzdornost Fejchoi roste s poklesem teplot resp. s klimatickými podmínkami regionu, ve kterém jsou pěstovány. Ve chladnějších regionech vykazovaly rostliny daleko větší mrazuvzdornost, než v teplejších regionech. Nejhůře reagovala na skokové poklesy teplot, kdy v létě měla v rámci studie mrazuvzdornost až o 8°C nižší, než v zimě. Lze tedy říci, že se rostliny otužují a jsou vysoce adaptabilní na teplotu.
Všechno to víceméně koresponduje s teplotami, co tu uváděl Standa, takže asi opravdu bude mít pokus s vysazením ven význam a pokud se zadaří, mohly by se nějací extrémně otužilí jedinci v rámci selekce objevit.
Takže lovu zdar!

hodím sem pár fotek z rakouska Muhlgraben ale dneska ne sem tuhej 900 km za volantem

feijoa venku bez ochrany krásnej keřík -16 v pohodě i plodí

https://photos.app.goo.gl/z6vK4Sq5dDvG3J8H9

Jj, už se to chystá...



Foto: Praha-Motol, 09.12.19

Těch nejlepších tak 20 půjde na jaře na férovku ven do země, přičemž ty nejlepší z nejlepších ve VDF. Čím více se o této rostlině dozvídám, tím větší mám chuť to zkusit a jsem čím dál větší optimista. Zbytek poslouží jako testovací vzorky na roubování v průběhu roku.

A mohl bych se pánové tohoto výzkumu také zúčastnit ?

Posílám SZ...

Zajímalo by mě, v jak velkých květináčích (objem v l) Fejchou pěstujete a jak velkou tam míváte úrodu (v kg)?

kaossik píše: v jak velkých květináčích Fejchou pěstujete

Nevím, zda ta otázka směřuje i na mně, protože mám rostliny ve volné půdě ( ve skleníku ). No a co se týče úrody v kg - největší plod měl 140 gr, jinak většina okolo 40 - 50 gr. Bylo jich asi 50 ks, takže odhadem něco mezi 2,5 až 3 kg.

kaossik píše:Zajímalo by mě, v jak velkých květináčích (objem v l) Fejchou pěstujete a jak velkou tam míváte úrodu (v kg)?

Nic zvláštního, asi stejně jako ostatní rostliny, začít můžeš s menším květináčem a pak každé dva roky přesazovat do většího. Skončil jsem se 40l květináči a už to do větších přesazovat nechci. Vždy po 2 letech při přesazování odříznu tak poslední třetinu kořenů a příslušně tomu udělám i hlubší řez těch nejvyšších větví, aby se to vyrovnalo a vešla se mi na podzim na zimoviště. Boční obrost nechám, aby to i ten rok kvetlo a plodilo. Největší problém při pěstování fejchoi v květináči je vysychání. Je opravdu velmi žíznivá a když jsou opravdu velká vedra, je potřeba ji zalévat i 2x denně. Před pár lety se mi stalo, že jsem ji musel ve vedrech nechat na víkend bez zálivky a shodila mi v důsledku přeschnutí tak 3/4 květů. Na to pozor a v květu vydatně zalévat. Teď je budu na jaře opět přesazovat a koketuji s myšlenkou, že dám na dno květináče tak 15-20 cm vrstvu zeminy s hydrogelem, abych zajistil trochu stálejší vodní podmínky.

Jinak na kila úrodu moc měřit nemohu, to tady asi může jen Standa... Já jsem vděčný za pár dozrálých plodů. Ale už se mi pěkně rozrostla ta druhá do páru, i opylování už jsem doufám vychytal, takže věřím, že příští rok už to bude o dost lepší.

No já právě přemýšlím jestli jí pěstovat přenosně (tedy v nějaké nádobě kterou jsem schopen ještě rozumně unést), nebo jí trvale nechat na zimovišti (zasklený balkón na jih) a pak klidně i do větší nádoby, kterou už neunesu. Na balkóně je blbé že je tam střecha z polykarbonátu, takže trochu ztráta světla, ale na tom jihu to asi vadit nebude.

Závlaha by možná šla vyřešit knotem namočeným v nádobě?

Méně světla na jižní straně určitě vadit nebude, spíše naopak, snáší v pohodě i polostín. Také je nemám na přímém slunci, tak od 10,00 do 15,00 je stíní stromy a zcela v pohodě. S tím knotem bohužel nemám žádnou zkušenost, takže nemohu říct, ale má mohutný kořenový systém a opravdu hodně pije. Ale když budeš mít třeba květináč 70l, tak si myslím, že by to šlo i uzalévat. Více zeminy udrží více vody. Jen nezapomeň koupit nějakou spolehlivě samosprašnou odrůdu. Zcela nejvyšší míru samosprašnosti vykazuje Coolidge, Apollo má trošku nižší míru samosprašnosti, ale zase z těch samosprašných největší plody. Tyhle dvě odrůdy bych určitě doporučil pro samostatné pěstování, alespoň podle novozélandských pramenů, kde je fejchoa velmi populární a pěstuje se komerčně.

Koukám, že jsem byla pěknej srábek, když jsem s vysetím čekala na jaro.
Ale už je pár semínek od Stanleye zaseto , zbytek tak v únoru.

Vzhledem k tomu, že manželka to ovoce miluje z dětství (pochází z Ruska, myslím, že v Gruzii se dost pěstovala)., Tak už máme koupené tři rostliny právě aby bylo možno sprášit mezi sebou (Triumph, Mammoth a nějaký no name z Kruhu). Vypadá to, že zkusím tedy spíše mířit ke 100 l a zůstanou trvale na balkoně, koneckonců potřebuju něco co bude stínit kaktusům.

kaossik píše:Vzhledem k tomu, že manželka to ovoce miluje z dětství

Když jsem se snažil něco více o fejchoi zjistit, tak jsem četl mnoho poznámek od opravdu zoufalých Novozélanďanů, kteří žijí v Británii a nemají fejchou. Všechny je to donutilo ji začít v Británii pěstovat. Takže něco na tom asi bude...

kaossik píše: myslím, že v Gruzii se dost pěstovala

Já jsem jí taky poprvé jedl v Gruzii, prodávali ji tam v listopadu na každé tržnici ( spolu s mandarinkami ). Jenom velikost byla jako trochu přerostlý angrešt. A s tím polostínem má Honza pravdu, já je mám stíněné fíkovníkem SD. Viz loňský snímek ve skleníku.