Podle mého pozorování, na to mají vliv 2 zásadní věci. Světlo a půda. Čím více světla (myšleno ne jen slunce ale i pocit volnosti kolem sebe) mají, tím více rostou jako ty kačeny. A moje teorie i je, že čím chudší půda, myšleno spíše jílovitá (což nelze považovat za úplně nejchudší půdu, ale do černozemě daleko), tím opět to nahraje tomu, že místo stromku bude na zahradě rozcáplá kačena.
Mohu demonstrovat na všech našich kusech. Níže jsou sadové kusy, slunce mají sice dostatek, ale okolní vegetace vyloženě nutí vše růst do výšky, u země nebo kolem dokola světla ubývá, tak jak vegetace houstne. Letos se nám zvedly brutálně do výšky i ty kusy, které dříve spíše seděly (pátá fotka, myslím že to je Wells). Všude kvalitní tmavozem. Předloňská výsadba malých Asimin začala dělat rovnou antény do výšky (třetí fotka, PA Golden 2). Plody v sadu moc nejsou, za to ale jsou velké.
A dvorní expozice, obě primy, 2x tak starší než ty v sadu, nic jim nestíní, svého času měli kolem sebe neomezeně světla a mají ho i stále více než ty kusy v sadu. Půda chudá, ve smyslu jílovitá. Povšimněte si, že mají pomalu víc plodů než listů, sice jednohubky, ale kačení jednohubky
. Ta úplně nejstarší (10 let v zemi) má 180 cm, vedle kolegyně je mladší asi o 3 roky a má 2 metry. Nikdy nestříhané a tímhle tempem asi ani nikdy nebudou
. Nedělají žádné antény, každý rok obrostou novými krátkými větvemi na všechny strany, neupřednostňují žádnou větev, všem sypou stejnou mírou.
Byla tam ještě kousek vedle Sunflower, ale letos jsem uznal, že okraj jižního svahu není pro Asiminu vhodný, tak jsem jí přesadil do sadu. Rostla tam úplně stejně kačenovitě jako obě primy.