Jinak ještě si Miloši neodpustím jednu poznámku. Možná bych i teoreticky věděl, jak to semeno ovlivnit. Kdybych máčel, tak určitě po stratifikaci těsně před klíčením, kdy se již k semenu dostane voda a začíná bobtnat. Ideální by bylo ho zasadit po stratifikaci do zeminy zalité výluhem z ocúnu a třeba překrýt mikrotenovým sáčkem a nechat takto vyklíčit. To pro naše amatérské podmínky. Vlašťovičník sice obsahuje některé cytostaticky působící alkaloidy, ale nevím o žádném, který by byl přímo mitotickým jedem, jako je kolchicin. To samé platí o hypermanganu, do něj se dokonce máčí třeba semena hrachu, aby neplesnivěla při uskladnění. Kolchicin je úplně jiná liga...
Ono ale toto ovlivnění také bývá skoro vždy něčím vykoupeno. Ta mutace je zcela neřízená a zasáhne všechny aspekty té rostliny, některé pozitivně, některé negativně. Velké plody jsou vykoupeny chabým růstem a náchylností k nemocem nebo nižší mrazuvzdorností atd. Nemáme genetické nůžky, abychom mohli něco opravit. Ale o tom já už toho moc nevím, to dělají skuteční genetičtí inženýři, kteří se tím zabývají celý život. Zde jsou moje znalosti zcela nulové.
Proto si myslím, že ty přírodní mutace, i když a právě proto, že se vyskytují vzácně, je třeba podchytávat, většinou když vidím zakrslý růst, očekávám, že to bude zase pozitivně vykoupeno někde jinde.