Jak kde, u nás v Motole je to celkem v pohodě. Ptactvo je velmi pestré, máme tu od sojek a strak, které neustále svádí bitvy, i strakapouda, žlunu, stehlíky, červenky, samozřejmě sýkorky, a dokonce jsem už i dvakrát viděl na zahradě bažanta.
Jinak, ale co se škůdců týče, celkem dobrý. Naštestí je tu celkem dost takových polodivokých koček. K nám chodí tak 3-4. Žijeme v takové vzájemné symbióze. Respektujeme se, nějak moc se nebojí, ale jsou celkem plaché a na nějaké pohlazení to tedy opravdu není. Ale díky tomu mám na zahradě od škůdců jakéhokoliv druhu pokoj.
Borůvkám se zde však moc dobře nedaří, bojuji se 4 odrůdami, které jsem sázel předminulý rok na podzim. Ještě to není úplně ono, a to je zalévám a jsou sazeny do hluboké díry vyplněné rašelinou. Nejlépe si vede Spartan, nejen, že pěkně bujně roste, ale minulý rok jsem ochutnal už i první velmi chutné a relativně velké plody. Ten se opravdu povedl. Chandler roste taky celkem pěkně, srovnatelně se Spartanem, ale zatím neplodí. No Putte je takový malý keřík a malým asi i zůstane. Letos měl celkem slušně nasazeno na květ, tak uvidíme, jestli na tom něco bude. A naprosto nejhůře zatím prosperuje u mě Goldtraube. Nechce se jí růst a i je taková jakoby slabá, mi přijde. A právě jí takto hnědnou i celé větve. Vždy to vyřežu na zdravé dřevo a ty zdravé výhony se zatím zdají být ok. Ale jsou zatím vzemi ještě relativně krátkou dobu, musí se nejprve pořádně chytnout, a i to prostředí musí ještě trochu více zborůvkovatět.
Letos jsem dával opět velkou vrstvu mulče z borové hrabanky, tak se to snad postupně bude lepšit. Ale oproti VDF, je to v Praze boj. Ve Varnsdorfu to roste prakticky samo. Mají dost vody, a pokud jsou na slunnějším stanovišti, žádnými chorobami netrpí. Takže to je podle mě základ: voda, slunce a dobře větrané stanoviště. Pak to roste samo...