Perfektní video, skoro není co dodat...snad jen - na zatření celé řezné plochy používám Stromový balzám z Hlubny Brno - rána dobře zavaluje (štěpařský vosk popraská a voda pak zateče, kam nemá, ...ale pozor, aby se ten Stromový balzám nedostal do styčné plochy mezi roub a podnož ), na konce roubů určitě štěpařský vosk, tam balzám ne, nevyrašilo by poslední očko. A ty rouby opravdu tak co tři centimetry, občas se něco nepřijme a čím je větší mezera, tím hůře se to zavaluje.
Vyplatí se mít po naroubování jedno očko na roubu tím směrem z koruny, kam budeme chtít potom směrovat větev.
Při stříhání příští rok nechávat "pahýly" po každém odstřiženém nežádoucím roubu, aby rána mohla zavalovat. Prostříhání se ujatými a narostlými rouby bude pak trvat i tři roky než se podaří korunu usměrnit do konečného stavu a větve vysměrovat ven z koruny tak, aby byla vzdušná a prosvětlená.
Rouby porostou velmi silně a bujně, jde do nich síla z celého kořenového systému kdysi mohutného stromu, vznikne "prales ", kterým je nutné se nějak rozumně prostříhat.
U starého stromu s tlustou kůrou bude možná lepší použít jinou metodu roubování za kůru - dva řezy na sílu roubu a roub zasunout za odchlípnutý "jazýček" kůry - Tittelův způsob.
Pokud jsou už na stromě vlky v aspoň trochu vyhovujícím směru a pokud jsou rouby ve stejné tloušťce, je možno roubovat na ty vlky už teď kopulací, výše popsaný způsob jedině až už je míza a kůra se snadno odchlipuje. Nebo tlusté vlky po jejich seříznutí přeroubovat rouby podle videa.
Ono se dá cokoli, důležité je, že se to přijme a je radost
.