Petře, musí se roubovat pro zachování odrůdy. Semenáče mají plody dobré, ale nevím zatím, kolik let trvá rostlině, aby vstoupila do plodnosti.
Robo, děkuji za pochvalu. Není to se stránkami tak, jak bych si představoval, mohlo by tam toho být mnohem více, i obrázků, ale není moc času, pracujeme už nějakou dobu na novém e-shopu, ale jakožto IT antitalentům nám to ještě bude nějaký čas trvat
.
Ta semínka nijak zvlášť nevadí, prostě se vyplivnou (jsou tvrdá), ale pro konzumaci je lepší mít jedno semínko, než jich plivat šest
.
K opylení stačí jedna rostlina. Problémy japonského dřínu spočívají v jiných ohledech, rostlina není úplně z těch nenáročných, zejména jde o fakt, že kořeny jsou, trochu jako u borůvek, svazčité, husté a rostou spíše na povrchu, to znamená, že v létech, jaká jsou poslední dobou u nás, je zcela nutné:
Vysadit rostlinu do polostínu nebo stínu stromů
Vysadit do mírně kyselého substrátu, je lepší do běžné zahradní zeminy přimíchat pár desítek litrů rašeliny. Obvykle to rostlinám stačí pro "rozjezd" a pak se spokojí s okolní zahradní hlínou.
Důkladně zavlažovat, nesmí vyschnout!
Důkladně zamulčovat kůrou, nebo sekanou trávou, ale mulč se nesmí přímo dotýkat kmínku.
Hnojíme síranem amonným v kombinaci s hnojivy s vyšším obsahem draslíku a fosforu.
V roce 2015 jsme vysadili 5 velkých keřů na místo s celodenním sluncem a i když jsme je neustále zalévali a mulčovali trávou, 2 rostliny se uvařily a usušily. Loni byl rok vlhčí, ale letos rostliny opět trpěly. Po přesazení do polostínu, vlhčího místa a neustálé zálivky se jim konečně daří!