Ano, toto je velmi krásný a přesný odborný popis daného problému od Cavera. Abych řekl pravdu, tak jsem trochu očekával, že se tu na mě někdo trochu sveze, protože ten můj popis není zcela vědecky přesný, leč, alespoň doufám, srozumitelný široké veřejnosti. Je třeba si také uvědomit, že v genetice se hybridem nazývá potomek dvou geneticky rozdílných rodičů v rámci jednoho druhu, tedy spíše heterozygót, a nikoliv mezidruhový kříženec. Ale to je ti asi, jak je vidno, jasné...
Ani ten příměr s rajčaty není úplně dobrý, protože u rajčat dochází k samoopylení a mohou tedy vznikat uniformní jedinci podle 1. Mendelova zákona. Zde je tedy nakonec dlouhodobou stabilizací (selekcí) možné dosáhnout zpětným křížením v rámci jedné odrůdy vlastně prakticky skoro zcela uniformní odrůdu. Při zkřížení takovýchto dvou odrůd lze tedy s poměrně vysokou přesností uplatnit 2. Mendelův zákon. Ale nemyslím si, že by se u rajčat v praxi takováto dlouhodobá stabilizace až skoro do čista prováděla, není na to čas a čas jsou peníze a moje zkušenosti tomu nasvědčují.
Toto samozřejmě není u většiny aktinidií možné, protože samosprašnost zde není z principu dána, tedy až na nějaké samosprašné odrůdy. Ty ale v sobě mají již tolik recesivních genů, že by ta stabilizace trvala opravdu asi strašně, strašně dlouho. Takže opravdu nezbývá, než se držet toho 3. Mendelova zákona, bohužel...
Zas na druhou stranu ale mohou vzniknout opravdu zajímavé a zcela nečekané kombinace, a to ja na tom to nejvíce zajímavé, naprostá nepředvídatelnost toho konečného výsledku, tedy alespoň podle mě...