Tak jak já říkám, od jara do podzimu je čas na praxi, v zimě na teorii, tedy studium...
Trochu jsem se tedy položil do studia Fejchoi a musím říct, že ta rostlina mě zajímá čím dál více, čím více se o ní dozvídám. Jinak roubovat lze s poměrně solidním úspěchem na jaře. Větší větve za kůru, malé větve do rozštěpu. Platí, že čím slabší a užší větve, tím lepší úspěšnost. Plně vyzkouším a prověřím na jaře, i včetně roubování zelené do zeleného, ale to jen tak na okraj. Hlavně mne zajímalo, jak je to s její mrazuvzdorností, abych nemarnil čas s vysazováním. Takže nejnižší oficiální zaznamenaná teplota, kterou Fejchoa přežila, je -16,9°C, jinak v Itálii a ve Francii prý běžně přežívá teploty kolem -17. Jeden maník dokonce tvrdí, že mu přežila normálně bez ochrany venku -19°C. Podle jedné novozélandské studie přežívají jednoroční semenáče do teplot -14°C, poté již došlo k úhynu cca 50% rostlin, nižší teploty nebyly testovány. Navíc bylo zjištěno, že mrazuvzdornost Fejchoi roste s poklesem teplot resp. s klimatickými podmínkami regionu, ve kterém jsou pěstovány. Ve chladnějších regionech vykazovaly rostliny daleko větší mrazuvzdornost, než v teplejších regionech. Nejhůře reagovala na skokové poklesy teplot, kdy v létě měla v rámci studie mrazuvzdornost až o 8°C nižší, než v zimě. Lze tedy říci, že se rostliny otužují a jsou vysoce adaptabilní na teplotu.
Všechno to víceméně koresponduje s teplotami, co tu uváděl Standa, takže asi opravdu bude mít pokus s vysazením ven význam a pokud se zadaří, mohly by se nějací extrémně otužilí jedinci v rámci selekce objevit.
Takže lovu zdar!