Den se krátí a nastávají dlouhé večery, ideální stav pro jeden námět k meruňkám.
Máte někdo zkušenosti s chimérami? Myslím tím chiméry, kdy přímo z místa roubu vyrostou větve, které si zachovávají vlastnosti obou rostlin, tedy podložky i roubu. Dojde vlastně k provázání pletiv obou rostlin a obě tato pletiva jsou pak v jistém poměru zastoupena ve výsledném roubovanci. A proč to píšu? Mám totiž podezření, že přesně to se stalo u mé meruňky, co mám ve Vrnsdorfu. Chtěl bych si to ale ověřit u zkušenějších pěstitelů, abych zbytečně nežil v bludu.
Abych přesně popsal důvody, proč si to myslím, musím se nejprve vrátit do minulosti. V roce 2016 jsem objednal v Holandsku (firmu už si bohužel nepamatuju a nepodařilo se mi to dohledat) zakrslou samosprašnou meruňku. Po měsíci čekání přišla v tak zuboženém stavu, že kdyby nebyla až z Holandska, okamžitě bych to reklamoval. Dokonce jsem našel i fotku, kterou jsem si dělal pro případnou pozdější reklamaci, můžete posoudit sami.
Foto: Praha-Motol, 03.06.2016
Bylo to zcela bez označení odrůdy i podnože, plíseň, roub prakticky vyschlý, kořeny vyrostlé z podnože prakticky po celé jedné straně. Evidentně to někde leželo delší dobu ve vodorovné poloze. Od té doby jsem se zařekl, že z Holandska už nikdy nic nekoupím. Bylo mi jasné, že reklamace nebude úplně jednoduchá, tak jsem to zasadil do květináče s tím, že tomu dám ještě šanci a uvidím, co bude. Asi po měsíci mi začala rašit přímo z rozhraní roubu a podnože, nebyl jsem schopen určit, zda to roste roub nebo podnož. Tady je ještě detail, jak ten roub vypadá dnes, bohužel jsem to tenkrát nenafotil.
Foto: Varnsdorf, 10.10.2020
Až když to nahodilo typicky meruňkové listy, tak jsem se trochu uklidnil a na podzim 2016 jsem to zasadil k jižní zdi ve Varnsdorfu. To na úvod.
A teď ty další důvody, proč si myslím, že by se mohlo jednat o chiméru. Po čtyřech letech se mi zdá, že to moc zakrslé není a vůbec to neroste jako meruňka. Roste to strašně nahoru spíše jako švestka nebo slivoň. Snažím se dělat výchovný řez, ale nepomáhá to, pořád se to táhne strašně nahoru, nechce se to moc větvit a letorosty jsou schopny udělat bez problémů metr, viz foto.
Foto: Varnsdorf, 10.10.2020
Další věcí je, že se na větvích tvoří poměrně časté kolce (zaschlé trnité větévky), které jsou také spíše charakteristické pro slivoně, viz foto.
Foto: Varnsdorf, 10.10.2020
Další věcí je kůra, která získává po vyzrání spíše takový šedavý nádech, nikoliv do červena, jak je u meruněk typické. I ten vzorek té kůry spíše připomíná tu podnož a není zcela charakteristický pro meruňku. Nejlépe je to vidět na fotce s plody níže.
Navíc mají plody ve zralosti netypicky hladkou slupku zcela bez chloupků, zde je foto z minulého roku.
Foto: Varnsdorf, 03.08.2019
I konzistence dužniny je taková trochu jiná, je taková tužší, šťavnatá a né tak moučná, jak jsem zvyklý u jiných meruněk. Je taková trochu „mazlavější“, jako třeba u mirabelek. A i chutí je to trochu jiné, ze začátku velmi sladké, ale poté se dostaví taková zajímavá kyselinka, na jakou jsem spíše zvyklý u mirabelek, hlavně těch žlutých. Ale taťka o nich říká, že jsou báječné, a to má opravdu hodně mlsný jazýček. Mně také moc chutnají.
Vlastně jediné, co má ta rostlina typicky meruňkové, jsou listy.
Myslíte, že je možné, že když se vzájemně provážou pletiva těch dvou rostlin, že to může mít i vliv i na plod, tzn., že celá rostlina je potom trochu řízlá tou podnoží i včetně plodů? Bohužel s tímto nemám žádné zkušenosti a také se nevyznám natolik zevrubně v odrůdách meruněk, abych byl schopen posoudit, zda se pouze jedná o odrůdové charakteristiky některé z mnoha odrůd meruněk nebo zda se opravdu může jednat o chiméru.
A to nejlepší nakonec. Kdo to vydržel až do teď, tak vězte, že budu všechny ty dlouhé narostlé letorosty v zimě řezat, takže pokud by měl někdo zájem o rouby, tak se hlaste. Pro nene to neplatí, ty je mají slíbeny už od léta.
Za případné postřehy nebo názory bych byl moc vděčný!