Tak také přidám svoji trošku do mlýna. Minulý rok jsem našel jeden jediný plod na incarnatě a vůbec jsem nevěděl, čím mohl být opylen. Zajímavé na tom je i to, že byl pouze jeden jediný z x květů. Takže nějaký víceméně náhodný nálet hmyzu odněkud. Nakonec z toho bylo 40 semen, která jsem někdy začátkem června vysel. Vzešlo jich 8, minulý týden jsem je rozsadil z truhlíku do vlastních květináčů. Bohužel, jednu se mi při přesazování podařilo nedopatřením zlomit, ale to jsou holt ty vedlejší ztráty, se kterými je třeba počítat. Takže už jich je jenom 7. Z toho jedna je taková chlorotická (na fotce níže druhá zprava), ale již začíná také trochu růst. Ostatní zatím vypadají, že to přesazení celkem zvládly. Dnes jsem využil dopolední zatažené oblohy a ochlazení a přenesl je k jižní zdi, ať si trochu zvykají na slunce.

Foto: Praha-Motol, 16.08.26
Původně jsme si s Martinem (kastou) mysleli, že to budou s největší pravděpodobností colvillie (incarnata x caerulea), protože caeruley jsou u nás nejběžnější. Ale letos, když to vzešlo, tak jsme se shodli na tom, že to prakticky s určitostí colvillie nebudou, spíše to vypadá na křížence s něčím o dost zajímavějším. Listy jsou více dlanité než je běžné u incarnaty. Minulý rok jsem psal, že je to takový žolík a letos se to, zdá se, potvrzuje. Pokusím se je udržet nějak přes zimu v pěstírně, a pokud se to podaří, mohly by příští rok naplno ukázat barvu.

Takže žolíci jsou stále ve hře.
